Turistické trasy

Srdečně Vás vítáme v Horním Městě a přejeme Vám v naší obci i v okolí příjemný pobyt.

Horní Město leží na rozhraní Hrubého a Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce od 570 až po 700 m n. m. Obec vznikla v 16. století při dolech na stříbro a odtud také vznikl její název (něm. Bergstadt)

Renesanční kostel z r. 1611 zbarokizován koncem 17. století. V barokní kapli z r. 1741 obrazy od J. Handkeho a J. Zinká z r. 1766. Koncem 18. století zde byla těžba a zpracování železa. Těžba barevných kovů (pb,Zn,Ag) byla v r. 1966 obnovena a dolovalo se tu do r. 1970. V současné době probíhají práce na celkovém zakonzervování těžební šachty. Okolí Horního Města je vhodné pro vycházky k poznávání jeho přírodních krás a zajímavostí.

Na Špičák (778 m n.m.) nad Dobřečovem.
Kruhový rozhledový bod prvého řadu - přístup na toto místo je přes pastviny, kde se pase dobytek. V období pastvy je cíl vaší cesty nepřístupný.

Jdeme po silnici až do Dobřečova. Při suchém terénu můžeme za Horním Městem (proti hydroglobu) odbočit vlevo polní cestou k vodárně a pak terénem mezi polem a mezí k silnici před Dobřečovem. Dobřečov je od Horního Města vidět, takže cíle snadno dosáhneme.
Před kostelem, v nejvyšším místě obce 750 m n.m., můžeme jít k viditelnému vrcholu po červeně značené turistické cestě k lesíku a po okraji lesa a pole stoupáme k vrcholu. Na vrcholu je malý zarostlý skalní útvar. Pokud se nám podaří na vrchol dorazit za velmi dobré viditelnosti, naskýtá se nám překrásný kruhový rozhled. Přitom obcházíme zarostlý vrcholek. Můžeme dohlédnout až ke Králickému Sněžníku. Z hlavního Jesenického hřebene vidíme Ztracené skály, Pecny, Vysokou holi a někdy k večeru, pokud je osvícená sluncem i televizní věž na Pradědu.Na svz. pak svažující se výběžek hlavního Jesenického hřebene s nejvyšším Kamenným vrchem 952m n.m. - nad Šumperkem. Před hlavním hřebenem je v popředí Ostružná nad Zďárským Potokem. Na severovýchodě můžeme vidět kostelík na Uhlířském vrchu u Bruntálu a na východě Velký a Malý Roudný (u Roudna) - vyhaslé sopky Nízkého Jeseníku. Dále podélný vrchol nejvyšší hory Nízkého Jeseníku - Slunečnou 800m n.m. Na jihu vidíme nížinné obce Hornomoravského úvalu, např. Sumvald s větší vodní hladinou rybníka, Uničov a další obce až k Olomouci. Dále vrchol „moravského Blaníku" - Bradlo 600 m n.m. a na obzoru Drahanskou vrchovinu.
Pokud se nám nepodaří dojít na vrchol v době s pěknou viditelností, vidíme aspoň v nejbližším okolí pěkně z nadhledu Dobřečov, Horní Město, Rudu s Křížovým vrchem, podle komínu teplárny poznáme, kde je Rýmařov, na severu vidíme vrchol se zříceninou hradu Rabštejna.

K Tvrdkovské vodní nádrži

Nejkratší cesta je po silnici ve směru na Tvrdkov. V nejnižším bodu silnice (584 m .n.m.) před mostem uhneme vlevo (místo značené jako parkoviště) a po zpevněné cestě dojdeme k nádrži - vhodné místo ke koupání.

K Rešovským vodopádům - Rešovské vodopády patří k nejvýraznějším v naší republice a společně s celým územím národní přírodní památky tvoří ojedinělý přírodní krajinný segment

VÁŽENÍ TURISTÉ, BERTE PROSÍM OHLEDY NA MÍSTNÍ OBČANY OBCE REŠOV A NEPARKUJTE NA MÍSTECH, KTERÁ K TOMU NEJSOU URČENÁ!! NEPARKUJTE NA POZEMCÍCH MÍSTNÍCH OBČANŮ! NÁPOR TURISTŮ JE ZDE OBROSVKÝ, MĚJTE NA PAMĚTI, ŽE ZDE ŽIJÍ LIDÉ, KTEŘÍ MAJÍ PRÁVO NA SVÉ SOUKROMÍ.

K REŠOVSKÝM VODOPÁDŮM SE TAKTÉŽ DOSTANETE ZE SKAL/HORNÍHO MĚSTA, KRÁSNÁ VYCHÁZKA LESEM PODÉL POTOKA HUNTAVA, VÁS PROVEDE KRÁSNOU PŘÍRODOU - 3 km! VYHNETE SE PRUDKÉMU STOUPÁNÍ V OBCI REŠOV :).

Jeho celková výměra činí 71,61ha a nejcennější částí zájmové lokality je asi 200 m dlouhá a 6 - 10 m široká soutěska se stupni vodopádů, vývařišti, tůňkami a evorzními tvary (obří hrnce). Některé odborné materiály je přirovnávají ke Slovenskému ráji.
Jsou položeny v romantickém kaňonovitém údolí říčky Huntavy a tvoří je dvě kaskády. Návštěvníci Horního Města si tuto krásnou podívanou nemohou nechat ujít a proto se k ní vydáme.
Z Horního Města vyjdeme od Kulturního domu ulicí k Základní škole a pokračujeme dolů polní cestou až k lesu. Zde polní cesta končí a pokračujeme pěšinou několik metrů lesem.Dojdeme k rekreační chalupě a po mostku přejdeme říčku Huntavu. Vyjdeme krátký úsek do svahu a jsme již na zeleně značené turistické cestě. Tato nás dovede až k vodopádům.
Přejdeme dva dřevěné mostky a přecházíme opět Huntavu po provizorní lávce. Jsme již v chráněném území. Před říčkou uhýbáme vpravo a po několika metrech opět přecházíme říčku
po lávce. Asi po 100 m máme vlevo Čertovu stěnu 35m vysokou. Je to zajímavý geologický útvar u soutoku Huntavy a Tvrdkovského potoka. Tato skála slouží jako cvičná horolezecká skála. Naproti skále na ostrohu nad soutokem Huntavy a Tvrdkovského potoka jsou nepatrné zbytky hrádku. Místo se nazývá "Zapomenutý" nebo taky "Pustý zámek". Písemné zprávy o něm chybějí. Vznikl pravděpodobně ve 2. pol. 13. století k ochraně okolních dolů. Na skále je patrný příkop, který chránil hrádek na západ a zbytky základových zdí, v současné době již
téměř neznatelné.

Na vrchol Čertovy stěny je možno dojít s vrcholových částí kaňonu, ale jen s průvodcem, která zná terén..
Na rozcestníku turistických cest - červená x zelená - se nacházíme v romantické části kaňonu a na další cestě překonáváme poměrně náročné terénní překážky i spadlé stromy. Netrvá to dlouho a jsme u kaskád vodopádů.

Nazpátek se můžeme vrátit stejnou cestou nebo přes obec Rešov, kam jdeme po turistické žluté a červené dvojznačce. Stoupáme na jihovýchod do svahu a dále jdeme podél lesa až do Rešova. V obci Rešov u hlavní silnice si můžeme odpočinout a občerstvit se s posezením na letní zahrádce místního pohostinství nebo níže položeného pohostinství s ubytováním Nad vodopády, kde se mimo nápojů podávají také teplá jídla.
Z Rešova jdeme do Horního Města po silnici nebo asi po 1,5 km odbočíme vlevo a jdeme po polní cestě až do Horního Města. Orientujeme se snadno, protože cíl vidíme před sebou.Tento výlet můžete zvolit i opačně - tedy dojedete nebo dojdete do Rešova a po značkách směrem k Rešovským vodopádům. Tato cesta není tak náročná jako od Horního Města.Celkem ujdeme asi 10 - 11 km.

Kolem Skalského rašeliniště a Dobřečovské hory - přístup na tato místa je přes pastviny, kde se pase dobytek. V období pastvy je cíl vaší cesty nepřístupný.

Skalské rašeliniště je chráněné přírodní území o rozloze asi 20ha v pramenné oblasti potoku Huntava. Rostou zde chráněné rostliny: vachta třílistá, šicha, klikva žeravina, masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, hořec jarní aj. Rozprostírá se na sever od Horního Města. Z Horního Města vyjdeme na silnicí k Dobřečovu a mezi posledním obytným domem a starou nízkou stodolou jdeme po polní cestě podél plotu. Přijdeme ke zbytkům betonových patek zrušené průzkumné těžní věže bývalé jámy Jaromír. Území je oplocené - poddolované.
Pokračujeme po polní cestě pod zalesněným vrcholem. Vidíme před sebou rybníček na potoku Huntava a osadu Skály. Dojdeme až k potoku, za můstkem se dáme vlevo po polní cestě mezi pastvinou a zarostlou mezí. Vlevo od cesty za pastvinou je podél celé cesty chráněné území. Asi po 1 km cesty dojdeme pod vrchol zalesněné Dobřečovské hory (809 m n.m.). Jdeme u lesa vpravo polní cestou a asi po 150m jdeme kolem osamoceného modřínu s loveckým posedem. Dojdeme na okraj lesa, který uhýbá vlevo. Zde můžeme zvolit dvojí pokračování:
a) Jdeme podél okraje lesa i mýtiny, kolem lovecké chaty až dojdeme k vodárně a asfaltové polní cestě, kterou dojdeme do Dobřečova. Tam můžeme uskutečnit vycházku podle
nabídky č. 1
b) Pokračujeme po polní cestě až k silnici Stříbrné Hory - Bedřichov, kterou vidíme před sebou. Nacházíme se v území zaniklé osady Ferdinandov, která byla ještě do padesátých let částečně obydlená. Vlevo po silnici dojdeme k nově zrekonstruované kapličce.
Z těchto míst máme pěkné rozhledy na hřeben Hrubého Jeseníku, vrchol se zříceninou hradu Rabštejn, Uhlířský vrch u Bruntálu, Velký a Malý Roudný a protáhlý vrchol Slunečná - nejvyšší vrchol Nízkého Jeseníku. Z asfaltové polní komunikace půjdeme Bedřichovským údolím až do Dobřečova. Z Dobřečova se vrátíme silnicí do Horního Města.
Celkem asi 12 km.

Celodenní pěší výlet na zříceninu hradu Rabštejn nad Bedřichovem

Z Horního Města jdeme po silnici do Dobřečova. Odtud po červené značce až na Rabštejn. Hrad založili v 2. pol. 13. století Ederovci ze Štiavnice a pak Hoffinannové, prvně doloženo v r. 1318, kdy jej získal Jan Lucemburský. Od konce 14. století jej králové zastavovali a v 70. letech 15. století byl poškozen vojskem Matyáše Korvína. Ferdinand Hoffmann, původem ze Štýrska koupil r. 1583 toto panství do dědičného držení s výjimkou dolů ležících na horách Hankštejnských - nynější Skály, které zůstaly nadále majetkem, krále, jemuž odvážel do Kutné Hory desátek. Počátkem 16. století hrad opustili a vybudovali nové centrum panství - zámek v Janovicích. Na hradě potom bydleli jen služebníci a bylo zde též vězení. Jako pevnost byl využit ještě za třicetileté války. V letech 1645 - 1646 jej ovládli Švédové. V 2. polovině 17. století byl definitivně opuštěn.
Hrad se skládal z předhradí (severní část) a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Zachován příkop a nepatrné zbytky hradeb, hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále, patrná je rovněž upravená skalní plocha v místě nádvoří. Na skalách je cvičný horolezecký terén. Vracet se budeme stejnou cestou a celkem ujdeme asi 12 km.

Na hrad Sovinec

Jedeme autobusem do Rýmařova a do Sovince. Ze Sovince jdeme pěšky po červené turistické značce do Valšovského dolu a hřebenovou částí lesa do Rešova. Odtud již známou silnicí do Horního Města. Celkem ujdeme asi 15 km. Hrad tvoří komplex budov, hradeb a věží a 7 bran kolem nádvoří. V nejvyšší části hradu na skalisku stojí okrouhlá 20 m vysoká věž a nedaleko ní je ve skále vytesáno sklepení, skalisko
obepíná samostatná hradba. Nad branami jsou erby držitelů panství. Tento hrad je velmi navštěvovaným místem s bohatým kulturním programem v letních měsících.